+ MN 113 Sap-purisa: good person + all - all
(derived from B. Sujato 2018/12)
(derived from B. Sujato 2018/12)
Evaṃ me sutaṃ—
So I have heard.
如是我闻。
ekaṃ samayaṃ bhagavā sāvatthiyaṃ viharati jetavane anāthapiṇḍikassa ārāme.
At one time the Buddha was staying near Sāvatthī in Jeta’s Grove, Anāthapiṇḍika’s monastery.
一时,佛陀住在舍卫城附近的祇树林中,即孤独园。
Tatra kho bhagavā bhikkhū āmantesi:
There the Buddha addressed the monks:
佛陀在那里对比丘们说:
“bhikkhavo”ti.
“monks!”
“比丘们!”
“Bhadante”ti te bhikkhū bhagavato paccassosuṃ.
“Venerable sir,” they replied.
“尊者,”他们回答。
Bhagavā etadavoca:
The Buddha said this:
佛陀这样说:
“sappurisadhammañca vo, bhikkhave, desessāmi asappurisadhammañca.
“monks, I will teach you the qualities of a good person and the qualities of a bad person.
“比丘们,我将教导你们善人与恶人的品质。
Taṃ suṇātha, sādhukaṃ manasi karotha, bhāsissāmī”ti.
Listen and pay close attention, I will speak.”
仔细听,用心注意,我将开始讲。”
“Evaṃ, bhante”ti kho te bhikkhū bhagavato paccassosuṃ.
“Yes, sir,” they replied.
“是的,尊者,”他们回答。
Bhagavā etadavoca:
The Buddha said this:
佛陀这样说:
+ 113.1 – (gone forth from an eminent family)
“Katamo ca, bhikkhave, asappurisadhammo?
“And what is a quality of a bad person?
“什么是恶人的品质?
Idha, bhikkhave, asappuriso uccākulā pabbajito hoti.
Take a bad person who has gone forth from an eminent family.
一个恶人,出身名门望族。
So iti paṭisañcikkhati:
They reflect:
他们反思:
‘ahaṃ khomhi uccākulā pabbajito, ime panaññe bhikkhū na uccākulā pabbajitā’ti.
‘I have gone forth from an eminent family, unlike these other monks.’
‘我出身名门望族,不像其他比丘。’
So tāya uccākulīnatāya attānukkaṃseti, paraṃ vambheti.
And they glorify themselves and put others down on account of that.
他们因此而自夸并贬低他人。
Ayaṃ, bhikkhave, asappurisadhammo.
This is a quality of a bad person.
这是恶人的品质。
Sappuriso ca kho, bhikkhave, iti paṭisañcikkhati:
A good person reflects:
一个善人反思:
‘na kho uccākulīnatāya lobhadhammā vā parikkhayaṃ gacchanti, dosadhammā vā parikkhayaṃ gacchanti, mohadhammā vā parikkhayaṃ gacchanti.
‘It’s not because of one’s eminent family that thoughts of greed, hate, or delusion come to an end.
‘贪、嗔、痴的念头不会因为出身名门望族而终结。
No cepi uccākulā pabbajito hoti;
Even if someone has not gone forth from an eminent family,
即使有人不是出身名门望族,
so ca hoti dhammānudhammappaṭipanno sāmīcippaṭipanno anudhammacārī, so tattha pujjo, so tattha pāsaṃso’ti.
if they practice in line with the teaching, practice properly, and live in line with the teaching, they are worthy of honor and praise for that.’
如果他们依照教义修行,正确修行,并依照教义生活,他们因此值得尊敬和赞扬。’
So paṭipadaṃyeva antaraṃ karitvā tāya uccākulīnatāya nevattānukkaṃseti na paraṃ vambheti.
Keeping only the practice close to their heart, they don’t glorify themselves and put others down on account of their eminent family.
他们心中只将修行视为珍贵,不因自己的名门望族而自夸或贬低他人。
Ayaṃ, bhikkhave, sappurisadhammo. (1)
This is a quality of a good person.
这是善人的品质。
+ 113.2 – (-4 gone forth from an extremely wealthy family, unlike these other monks)
Puna caparaṃ, bhikkhave, asappuriso mahākulā pabbajito hoti … pe …
Furthermore, take a bad person who has gone forth from a great family …
此外,一个恶人,出身大家族……
mahābhogakulā pabbajito hoti … pe …
from a wealthy family …
出身富裕家庭……
uḷārabhogakulā pabbajito hoti.
from an extremely wealthy family.
出身极其富裕的家庭。
So iti paṭisañcikkhati:
They reflect:
他们反思:
‘ahaṃ khomhi uḷārabhogakulā pabbajito, ime panaññe bhikkhū na uḷārabhogakulā pabbajitā’ti.
‘I have gone forth from an extremely wealthy family, unlike these other monks.’
‘我出身极其富裕的家庭,不像其他比丘。’
So tāya uḷārabhogatāya attānukkaṃseti, paraṃ vambheti.
And they glorify themselves and put others down on account of that.
他们因此而自夸并贬低他人。
Ayampi, bhikkhave, asappurisadhammo.
This too is a quality of a bad person.
这也是恶人的品质。
Sappuriso ca kho, bhikkhave, iti paṭisañcikkhati:
A good person reflects:
一个善人反思:
‘na kho uḷārabhogatāya lobhadhammā vā parikkhayaṃ gacchanti, dosadhammā vā parikkhayaṃ gacchanti, mohadhammā vā parikkhayaṃ gacchanti.
‘It’s not because of one’s extremely wealthy family that thoughts of greed, hate, or delusion come to an end.
‘贪、嗔、痴的念头不会因为出身极其富裕的家庭而终结。
No cepi uḷārabhogakulā pabbajito hoti;
Even if someone has not gone forth from an extremely wealthy family,
即使有人不是出身极其富裕的家庭,
so ca hoti dhammānudhammappaṭipanno sāmīcippaṭipanno anudhammacārī, so tattha pujjo, so tattha pāsaṃso’ti.
if they practice in line with the teaching, practice properly, and live in line with the teaching, they are worthy of honor and praise for that.’
如果他们依照教义修行,正确修行,并依照教义生活,他们因此值得尊敬和赞扬。’
So paṭipadaṃyeva antaraṃ karitvā tāya uḷārabhogatāya nevattānukkaṃseti, na paraṃ vambheti.
Keeping only the practice close to their heart, they don’t glorify themselves and put others down on account of their extremely wealthy family.
他们心中只将修行视为珍贵,不因自己极其富裕的家庭而自夸或贬低他人。
Ayampi, bhikkhave, sappurisadhammo. (2–4.)
This too is a quality of a good person.
这也是善人的品质。
+ 113.5 – (I’m well-known and famous. These other monks are obscure)
Puna caparaṃ, bhikkhave, asappuriso ñāto hoti yasassī.
Furthermore, take a bad person who is well-known and famous.
此外,一个恶人,声名显赫。
So iti paṭisañcikkhati:
They reflect:
他们反思:
‘ahaṃ khomhi ñāto yasassī, ime panaññe bhikkhū appaññātā appesakkhā’ti.
‘I’m well-known and famous. These other monks are obscure and insignificant.’
‘我声名显赫。其他比丘默默无闻、微不足道。’
So tena ñattena attānukkaṃseti, paraṃ vambheti.
And they glorify themselves and put others down on account of that.
他们因此而自夸并贬低他人。
Ayampi, bhikkhave, asappurisadhammo.
This too is a quality of a bad person.
这也是恶人的品质。
Sappuriso ca kho, bhikkhave, iti paṭisañcikkhati:
A good person reflects:
一个善人反思:
‘na kho ñattena lobhadhammā vā parikkhayaṃ gacchanti, dosadhammā vā parikkhayaṃ gacchanti, mohadhammā vā parikkhayaṃ gacchanti.
‘It’s not because of one’s fame that thoughts of greed, hate, or delusion come to an end.
‘贪、嗔、痴的念头不会因为名声而终结。
No cepi ñāto hoti yasassī;
Even if someone is not well-known and famous,
即使有人声名不显赫,
so ca hoti dhammānudhammappaṭipanno sāmīcippaṭipanno anudhammacārī, so tattha pujjo, so tattha pāsaṃso’ti.
if they practice in line with the teaching, practice properly, and live in line with the teaching, they are worthy of honor and praise for that.’
如果他们依照教义修行,正确修行,并依照教义生活,他们因此值得尊敬和赞扬。’
So paṭipadaṃyeva antaraṃ karitvā tena ñattena nevattānukkaṃseti, na paraṃ vambheti.
Keeping only the practice close to their heart, they don’t glorify themselves and put others down on account of their fame.
他们心中只将修行视为珍贵,不因自己的名声而自夸或贬低他人。
Ayampi, bhikkhave, sappurisadhammo. (5)
This too is a quality of a good person.
这也是善人的品质。
+ 113.6 – (‘I receive robes, alms-food,… unlike these other monks)
Puna caparaṃ, bhikkhave, asappuriso lābhī hoti cīvarapiṇḍapātasenāsanagilānappaccayabhesajjaparikkhārānaṃ.
Furthermore, take a bad person who receives robes, alms-food, lodgings, and medicines and supplies for the sick.
此外,一个恶人,接受袈裟、乞食、住所、医药和病人物资。
So iti paṭisañcikkhati:
They reflect:
他们反思:
‘ahaṃ khomhi lābhī cīvarapiṇḍapātasenāsanagilānappaccayabhesajjaparikkhārānaṃ, ime panaññe bhikkhū na lābhino cīvarapiṇḍapātasenāsanagilānappaccayabhesajjaparikkhārānan’ti.
‘I receive robes, alms-food, lodgings, and medicines and supplies for the sick, unlike these other monks.’
‘我接受袈裟、乞食、住所、医药和病人物资,不像其他比丘。’
So tena lābhena attānukkaṃseti, paraṃ vambheti.
And they glorify themselves and put others down on account of that.
他们因此而自夸并贬低他人。
Ayampi, bhikkhave, asappurisadhammo.
This too is a quality of a bad person.
这也是恶人的品质。
Sappuriso ca kho, bhikkhave, iti paṭisañcikkhati:
A good person reflects:
一个善人反思:
‘na kho lābhena lobhadhammā vā parikkhayaṃ gacchanti, dosadhammā vā parikkhayaṃ gacchanti, mohadhammā vā parikkhayaṃ gacchanti.
‘It’s not because of one’s material possessions that thoughts of greed, hate, or delusion come to an end.
‘贪、嗔、痴的念头不会因为物质财富而终结。
No cepi lābhī hoti cīvarapiṇḍapātasenāsanagilānappaccayabhesajjaparikkhārānaṃ;
Even if someone doesn’t receive robes, alms-food, lodgings, and medicines and supplies for the sick,
即使有人不接受袈裟、乞食、住所、医药和病人物资,
so ca hoti dhammānudhammappaṭipanno sāmīcippaṭipanno anudhammacārī, so tattha pujjo, so tattha pāsaṃso’ti.
if they practice in line with the teaching, practice properly, and live in line with the teaching, they are worthy of honor and praise for that.’
如果他们依照教义修行,正确修行,并依照教义生活,他们因此值得尊敬和赞扬。’
So paṭipadaṃyeva antaraṃ karitvā tena lābhena nevattānukkaṃseti, na paraṃ vambheti.
Keeping only the practice close to their heart, they don’t glorify themselves and put others down on account of their material possessions.
他们心中只将修行视为珍贵,不因自己的物质财富而自夸或贬低他人。
Ayampi, bhikkhave, sappurisadhammo. (6)
This too is a quality of a good person.
这也是善人的品质。
113.7 – (Furthermore, take a bad person who is very learned …)
Puna caparaṃ, bhikkhave, asappuriso bahussuto hoti.
Furthermore, take a bad person who is very learned …
此外,一个恶人,学识渊博……
So iti paṭisañcikkhati:
‘ahaṃ khomhi bahussuto, ime panaññe bhikkhū na bahussutā’ti.
So tena bāhusaccena attānukkaṃseti, paraṃ vambheti.
Ayampi, bhikkhave, asappurisadhammo.
Sappuriso ca kho, bhikkhave, iti paṭisañcikkhati:
‘na kho bāhusaccena lobhadhammā vā parikkhayaṃ gacchanti, dosadhammā vā parikkhayaṃ gacchanti, mohadhammā vā parikkhayaṃ gacchanti.
No cepi bahussuto hoti;
so ca hoti dhammānudhammappaṭipanno sāmīcippaṭipanno anudhammacārī, so tattha pujjo, so tattha pāsaṃso’ti.
So paṭipadaṃyeva antaraṃ karitvā tena bāhusaccena nevattānukkaṃseti, na paraṃ vambheti.
Ayampi, bhikkhave, sappurisadhammo. (7)
113.8 – (an expert in the texts on monastic training …)
Puna caparaṃ, bhikkhave, asappuriso vinayadharo hoti.
an expert in the texts on monastic training …
精通戒律文本……
So iti paṭisañcikkhati:
‘ahaṃ khomhi vinayadharo, ime panaññe bhikkhū na vinayadharā’ti.
So tena vinayadharattena attānukkaṃseti, paraṃ vambheti.
Ayampi, bhikkhave, asappurisadhammo.
Sappuriso ca kho, bhikkhave, iti paṭisañcikkhati:
‘na kho vinayadharattena lobhadhammā vā parikkhayaṃ gacchanti, dosadhammā vā parikkhayaṃ gacchanti, mohadhammā vā parikkhayaṃ gacchanti.
No cepi vinayadharo hoti;
so ca hoti dhammānudhammappaṭipanno sāmīcippaṭipanno anudhammacārī, so tattha pujjo, so tattha pāsaṃso’ti.
So paṭipadaṃyeva antaraṃ karitvā tena vinayadharattena nevattānukkaṃseti, na paraṃ vambheti.
Ayampi, bhikkhave, sappurisadhammo. (8)
113.9 – (a Dhamma teacher …)
Puna caparaṃ, bhikkhave, asappuriso dhammakathiko hoti.
a Dhamma teacher …
一位佛法教师……
So iti paṭisañcikkhati:
‘ahaṃ khomhi dhammakathiko, ime panaññe bhikkhū na dhammakathikā’ti.
So tena dhammakathikattena attānukkaṃseti, paraṃ vambheti.
Ayampi, bhikkhave, asappurisadhammo.
Sappuriso ca kho, bhikkhave, iti paṭisañcikkhati:
‘na kho dhammakathikattena lobhadhammā vā parikkhayaṃ gacchanti, dosadhammā vā parikkhayaṃ gacchanti, mohadhammā vā parikkhayaṃ gacchanti.
No cepi dhammakathiko hoti;
so ca hoti dhammānudhammappaṭipanno sāmīcippaṭipanno anudhammacārī, so tattha pujjo, so tattha pāsaṃso’ti.
So paṭipadaṃyeva antaraṃ karitvā tena dhammakathikattena nevattānukkaṃseti, na paraṃ vambheti.
Ayampi, bhikkhave, sappurisadhammo. (9)
113.10 – (who dwells in the wilderness …)
Puna caparaṃ, bhikkhave, asappuriso āraññiko hoti.
who dwells in the wilderness …
住在旷野……
So iti paṭisañcikkhati:
‘ahaṃ khomhi āraññiko ime panaññe bhikkhū na āraññikā’ti.
So tena āraññikattena attānukkaṃseti, paraṃ vambheti.
Ayampi, bhikkhave, asappurisadhammo.
Sappuriso ca kho, bhikkhave, iti paṭisañcikkhati:
‘na kho āraññikattena lobhadhammā vā parikkhayaṃ gacchanti, dosadhammā vā parikkhayaṃ gacchanti, mohadhammā vā parikkhayaṃ gacchanti.
No cepi āraññiko hoti;
so ca hoti dhammānudhammappaṭipanno sāmīcippaṭipanno anudhammacārī, so tattha pujjo, so tattha pāsaṃso’ti.
So paṭipadaṃyeva antaraṃ karitvā tena āraññikattena nevattānukkaṃseti, na paraṃ vambheti.
Ayampi, bhikkhave, sappurisadhammo. (10)
113.11 – (who is a rag robe wearer …)
Puna caparaṃ, bhikkhave, asappuriso paṃsukūliko hoti.
who is a rag robe wearer …
穿破烂袈裟……
So iti paṭisañcikkhati:
‘ahaṃ khomhi paṃsukūliko, ime panaññe bhikkhū na paṃsukūlikā’ti.
So tena paṃsukūlikattena attānukkaṃseti, paraṃ vambheti.
Ayampi, bhikkhave, asappurisadhammo.
Sappuriso ca kho, bhikkhave, iti paṭisañcikkhati:
‘na kho paṃsukūlikattena lobhadhammā vā parikkhayaṃ gacchanti, dosadhammā vā parikkhayaṃ gacchanti, mohadhammā vā parikkhayaṃ gacchanti.
No cepi paṃsukūliko hoti;
so ca hoti dhammānudhammappaṭipanno sāmīcippaṭipanno anudhammacārī, so tattha pujjo, so tattha pāsaṃso’ti.
So paṭipadaṃyeva antaraṃ karitvā tena paṃsukūlikattena nevattānukkaṃseti, na paraṃ vambheti.
Ayampi, bhikkhave, sappurisadhammo. (11)
113.12 – (who eats only alms-food …)
Puna caparaṃ, bhikkhave, asappuriso piṇḍapātiko hoti.
who eats only alms-food …
只吃乞食……
So iti paṭisañcikkhati:
‘ahaṃ khomhi piṇḍapātiko, ime panaññe bhikkhū na piṇḍapātikā’ti.
So tena piṇḍapātikattena attānukkaṃseti, paraṃ vambheti.
Ayampi, bhikkhave, asappurisadhammo.
Sappuriso ca kho, bhikkhave, iti paṭisañcikkhati:
‘na kho piṇḍapātikattena lobhadhammā vā parikkhayaṃ gacchanti, dosadhammā vā parikkhayaṃ gacchanti, mohadhammā vā parikkhayaṃ gacchanti.
No cepi piṇḍapātiko hoti;
so ca hoti dhammānudhammappaṭipanno sāmīcippaṭipanno anudhammacārī, so tattha pujjo, so tattha pāsaṃso’ti.
So paṭipadaṃyeva antaraṃ karitvā tena piṇḍapātikattena nevattānukkaṃseti, na paraṃ vambheti.
Ayampi, bhikkhave, sappurisadhammo. (12)
113.13 – (who stays at the root of a tree …)
Puna caparaṃ, bhikkhave, asappuriso rukkhamūliko hoti.
who stays at the root of a tree …
住在树根下……
So iti paṭisañcikkhati:
‘ahaṃ khomhi rukkhamūliko, ime panaññe bhikkhū na rukkhamūlikā’ti.
So tena rukkhamūlikattena attānukkaṃseti, paraṃ vambheti.
Ayampi, bhikkhave, asappurisadhammo.
Sappuriso ca kho, bhikkhave, iti paṭisañcikkhati:
‘na kho rukkhamūlikattena lobhadhammā vā parikkhayaṃ gacchanti, dosadhammā vā parikkhayaṃ gacchanti, mohadhammā vā parikkhayaṃ gacchanti.
No cepi rukkhamūliko hoti;
so ca hoti dhammānudhammappaṭipanno sāmīcippaṭipanno anudhammacārī, so tattha pujjo, so tattha pāsaṃso’ti.
So paṭipadaṃyeva antaraṃ karitvā tena rukkhamūlikattena nevattānukkaṃseti, na paraṃ vambheti.
Ayampi, bhikkhave, sappurisadhammo. (13)
+ 113.14 – (-18 who stays in a charnel ground …)
Puna caparaṃ, bhikkhave, asappuriso sosāniko hoti … pe …
who stays in a charnel ground …
住在尸陀林……
abbhokāsiko hoti …
who stays in the open air …
住在露天场所……
nesajjiko hoti … pe …
who never lies down …
从不躺卧……
yathāsanthatiko hoti … pe …
who sleeps wherever they lay their mat ...
睡在他们铺开的任何地方……
ekāsaniko hoti.
who eats in one sitting per day.
每天只坐食一餐。
So iti paṭisañcikkhati:
They reflect:
他们反思:
‘ahaṃ khomhi ekāsaniko, ime panaññe bhikkhū na ekāsanikā’ti.
‘I eat in one sitting per day, unlike these other monks.’
‘我每天只坐食一餐,不像其他比丘。’
So tena ekāsanikattena attānukkaṃseti, paraṃ vambheti.
And they glorify themselves and put others down on account of that.
他们因此而自夸并贬低他人。
Ayampi, bhikkhave, asappurisadhammo.
This too is a quality of a bad person.
这也是恶人的品质。
Sappuriso ca kho, bhikkhave, iti paṭisañcikkhati:
A good person reflects:
一个善人反思:
‘na kho ekāsanikattena lobhadhammā vā parikkhayaṃ gacchanti, dosadhammā vā parikkhayaṃ gacchanti, mohadhammā vā parikkhayaṃ gacchanti.
‘It’s not because of eating in one sitting per day that thoughts of greed, hate, or delusion come to an end.
‘贪、嗔、痴的念头不会因为每天只坐食一餐而终结。
No cepi ekāsaniko hoti;
Even if someone eats in more than one sitting per day,
即使有人每天吃多于一餐,
so ca hoti dhammānudhammappaṭipanno sāmīcippaṭipanno anudhammacārī, so tattha pujjo, so tattha pāsaṃso’ti.
if they practice in line with the teaching, practice properly, and live in line with the teaching, they are worthy of honor and praise for that.’
如果他们依照教义修行,正确修行,并依照教义生活,他们因此值得尊敬和赞扬。’
So paṭipadaṃyeva antaraṃ karitvā tena ekāsanikattena nevattānukkaṃseti, na paraṃ vambheti.
Keeping only the practice close to their heart, they don’t glorify themselves and put others down on account of their eating in one sitting per day.
他们心中只将修行视为珍贵,不因自己每天只坐食一餐而自夸或贬低他人。
Ayampi, bhikkhave, sappurisadhammo. (14–18.)
This too is a quality of a good person.
这也是善人的品质。
+ 113.19 – (‘I have attained the first jhāna, unlike these other monks.’)
Puna caparaṃ, bhikkhave, asappuriso vivicceva kāmehi vivicca akusalehi dhammehi savitakkaṃ savicāraṃ vivekajaṃ pītisukhaṃ paṭhamaṃ jhānaṃ upasampajja viharati.
Furthermore, take a bad person who, quite secluded from sensual pleasures, secluded from unskillful qualities, enters and remains in the first jhāna, which has the rapture and pleasure born of seclusion, while directing-thought and evaluation.
此外,一个恶人,完全离于感官欲望,离于不善法,进入并安住于初禅,初禅具有离于欲望所生之喜悦和快乐,并有寻思和审察。
So iti paṭisañcikkhati:
They reflect:
他们反思:
‘ahaṃ khomhi paṭhamajjhānasamāpattiyā lābhī, ime panaññe bhikkhū paṭhamajjhānasamāpattiyā na lābhino’ti.
‘I have attained the first jhāna, unlike these other monks.’
‘我已证得初禅,不像其他比丘。’
So tāya paṭhamajjhānasamāpattiyā attānukkaṃseti, paraṃ vambheti.
And they glorify themselves and put others down on account of that.
他们因此而自夸并贬低他人。
Ayampi, bhikkhave, asappurisadhammo.
This too is a quality of a bad person.
这也是恶人的品质。
Sappuriso ca kho, bhikkhave, iti paṭisañcikkhati:
A good person reflects:
一个善人反思:
‘paṭhamajjhānasamāpattiyāpi kho atammayatā vuttā bhagavatā.
‘The Buddha has spoken of not identifying even with the attainment of the first jhāna.
‘佛陀说过,即使是对初禅的证得,也不应该执著。
Yena yena hi maññanti tato taṃ hoti aññathā’ti.
For however they conceive it, it turns out to be something else.’
因为无论他们如何构想,它最终都会变成别的东西。’
So atammayataññeva antaraṃ karitvā tāya paṭhamajjhānasamāpattiyā nevattānukkaṃseti, na paraṃ vambheti.
Keeping only non-identification close to their heart, they don’t glorify themselves and put others down on account of their attainment of the first jhāna.
他们心中只将不执著视为珍贵,不因自己证得初禅而自夸或贬低他人。
Ayampi, bhikkhave, sappurisadhammo. (19)
This too is a quality of a good person.
这也是善人的品质。
+ 113.20 – (-22 ‘I have attained second, third, fourth jhāna, unlike these other monks.’)
Puna caparaṃ, bhikkhave, asappuriso vitakkavicārānaṃ vūpasamā ajjhattaṃ sampasādanaṃ cetaso ekodibhāvaṃ avitakkaṃ avicāraṃ samādhijaṃ pītisukhaṃ dutiyaṃ jhānaṃ … pe …
Furthermore, take a bad person who, as the directed-thought and evaluation are stilled, enters and remains in the second jhāna …
此外,一个恶人,随着寻思和审察的止息,进入并安住于二禅……
tatiyaṃ jhānaṃ …
third jhāna …
三禅……
catutthaṃ jhānaṃ upasampajja viharati.
fourth jhāna.
四禅。
So iti paṭisañcikkhati:
They reflect:
他们反思:
‘ahaṃ khomhi catutthajjhānasamāpattiyā lābhī, ime panaññe bhikkhū catutthajjhānasamāpattiyā na lābhino’ti.
‘I have attained the fourth jhāna, unlike these other monks.’
‘我已证得四禅,不像其他比丘。’
So tāya catutthajjhānasamāpattiyā attānukkaṃseti, paraṃ vambheti.
And they glorify themselves and put others down on account of that.
他们因此而自夸并贬低他人。
Ayampi, bhikkhave, asappurisadhammo.
This too is a quality of a bad person.
这也是恶人的品质。
Sappuriso ca kho, bhikkhave, iti paṭisañcikkhati:
A good person reflects:
一个善人反思:
‘catutthajjhānasamāpattiyāpi kho atammayatā vuttā bhagavatā.
‘The Buddha has spoken of not identifying even with the attainment of the fourth jhāna.
‘佛陀说过,即使是对四禅的证得,也不应该执著。
Yena yena hi maññanti tato taṃ hoti aññathā’ti.
For however they conceive it, it turns out to be something else.’
因为无论他们如何构想,它最终都会变成别的东西。’
So atammayataññeva antaraṃ karitvā tāya catutthajjhānasamāpattiyā nevattānukkaṃseti, na paraṃ vambheti.
Keeping only non-identification close to their heart, they don’t glorify themselves and put others down on account of their attainment of the fourth jhāna.
他们心中只将不执著视为珍贵,不因自己证得四禅而自夸或贬低他人。
Ayampi, bhikkhave, sappurisadhammo. (20–22.)
This too is a quality of a good person.
这也是善人的品质。
113.23 – (dimension of infinite space)
Puna caparaṃ, bhikkhave, asappuriso sabbaso rūpasaññānaṃ samatikkamā paṭighasaññānaṃ atthaṅgamā nānattasaññānaṃ amanasikārā ‘ananto ākāso’ti ākāsānañcāyatanaṃ upasampajja viharati.
Furthermore, take someone who, going totally beyond perceptions of form, with the ending of perceptions of impingement, not focusing on perceptions of diversity, aware that ‘space is infinite’, enters and remains in the dimension of infinite space …
此外,一个恶人,完全超越色相,灭除有对想,不作意种种想,觉知‘虚空无边’,进入并安住于虚空无边处……
So iti paṭisañcikkhati:
‘ahaṃ khomhi ākāsānañcāyatanasamāpattiyā lābhī, ime panaññe bhikkhū ākāsānañcāyatanasamāpattiyā na lābhino’ti.
So tāya ākāsānañcāyatanasamāpattiyā attānukkaṃseti, paraṃ vambheti.
Ayampi, bhikkhave, asappurisadhammo.
Sappuriso ca kho, bhikkhave, iti paṭisañcikkhati:
‘ākāsānañcāyatanasamāpattiyāpi kho atammayatā vuttā bhagavatā.
Yena yena hi maññanti tato taṃ hoti aññathā’ti.
So atammayataññeva antaraṃ karitvā tāya ākāsānañcāyatanasamāpattiyā nevattānukkaṃseti, na paraṃ vambheti.
Ayampi, bhikkhave, sappurisadhammo. (23)
113.24 – (the dimension of infinite consciousness …)
Puna caparaṃ, bhikkhave, asappuriso sabbaso ākāsānañcāyatanaṃ samatikkamma ‘anantaṃ viññāṇan’ti viññāṇañcāyatanaṃ upasampajja viharati.
the dimension of infinite consciousness …
识无边处……
So iti paṭisañcikkhati:
‘ahaṃ khomhi viññāṇañcāyatanasamāpattiyā lābhī, ime panaññe bhikkhū viññāṇañcāyatanasamāpattiyā na lābhino’ti.
So tāya viññāṇañcāyatanasamāpattiyā attānukkaṃseti, paraṃ vambheti.
Ayampi, bhikkhave, asappurisadhammo.
Sappuriso ca kho, bhikkhave, iti paṭisañcikkhati:
‘viññāṇañcāyatanasamāpattiyāpi kho atammayatā vuttā bhagavatā.
Yena yena hi maññanti tato taṃ hoti aññathā’ti.
So atammayataññeva antaraṃ karitvā tāya viññāṇañcāyatanasamāpattiyā nevattānukkaṃseti, na paraṃ vambheti.
Ayampi, bhikkhave, sappurisadhammo. (24)
113.25 – (the dimension of nothingness …)
Puna caparaṃ, bhikkhave, asappuriso sabbaso viññāṇañcāyatanaṃ samatikkamma ‘natthi kiñcī’ti ākiñcaññāyatanaṃ upasampajja viharati.
the dimension of nothingness …
无所有处……
So iti paṭisañcikkhati:
‘ahaṃ khomhi ākiñcaññāyatanasamāpattiyā lābhī, ime panaññe bhikkhū ākiñcaññāyatanasamāpattiyā na lābhino’ti.
So tāya ākiñcaññāyatanasamāpattiyā attānukkaṃseti, paraṃ vambheti.
Ayampi, bhikkhave, asappurisadhammo.
Sappuriso ca kho, bhikkhave, iti paṭisañcikkhati:
‘ākiñcaññāyatanasamāpattiyāpi kho atammayatā vuttā bhagavatā.
Yena yena hi maññanti tato taṃ hoti aññathā’ti.
So atammayataññeva antaraṃ karitvā tāya ākiñcaññāyatanasamāpattiyā nevattānukkaṃseti, na paraṃ vambheti.
Ayampi, bhikkhave, sappurisadhammo. (25)
+ 113.26 – (the dimension of neither perception nor non-perception.)
Puna caparaṃ, bhikkhave, asappuriso sabbaso ākiñcaññāyatanaṃ samatikkamma nevasaññānāsaññāyatanaṃ upasampajja viharati.
the dimension of neither perception nor non-perception.
非想非非想处。
So iti paṭisañcikkhati:
They reflect:
他们反思:
‘ahaṃ khomhi nevasaññānāsaññāyatanasamāpattiyā lābhī, ime panaññe bhikkhū nevasaññānāsaññāyatanasamāpattiyā na lābhino’ti.
‘I have attained the dimension of neither perception nor non-perception, unlike these other monks.’
‘我已证得非想非非想处,不像其他比丘。’
So tāya nevasaññānāsaññāyatanasamāpattiyā attānukkaṃseti, paraṃ vambheti.
And they glorify themselves and put others down on account of that.
他们因此而自夸并贬低他人。
Ayampi, bhikkhave, asappurisadhammo.
This too is a quality of a bad person.
这也是恶人的品质。
Sappuriso ca kho, bhikkhave, iti paṭisañcikkhati:
A good person reflects:
一个善人反思:
‘nevasaññānāsaññāyatanasamāpattiyāpi kho atammayatā vuttā bhagavatā.
‘The Buddha has spoken of not identifying even with the attainment of the dimension of neither perception nor non-perception.
‘佛陀说过,即使是对非想非非想处的证得,也不应该执著。
Yena yena hi maññanti tato taṃ hoti aññathā’ti.
For however they conceive it, it turns out to be something else.’
因为无论他们如何构想,它最终都会变成别的东西。’
So atammayataññeva antaraṃ karitvā tāya nevasaññānāsaññāyatanasamāpattiyā nevattānukkaṃseti, na paraṃ vambheti.
Keeping only non-identification close to their heart, they don’t glorify themselves and put others down on account of their attainment of the dimension of neither perception nor non-perception.
他们心中只将不执著视为珍贵,不因自己证得非想非非想处而自夸或贬低他人。
Ayampi, bhikkhave, sappurisadhammo. (26)
This too is a quality of a good person.
这也是善人的品质。
113.27 – (conclusion: cessation of perception and feeling.)
Puna caparaṃ, bhikkhave, sappuriso sabbaso nevasaññānāsaññāyatanaṃ samatikkamma saññāvedayitanirodhaṃ upasampajja viharati. Paññāya cassa disvā āsavā parikkhīṇā honti.
Furthermore, take a good person who, going totally beyond the dimension of neither perception nor non-perception, enters and remains in the cessation of perception and feeling. And, having seen with wisdom, their defilements come to an end.
此外,一个善人,完全超越非想非非想处,进入并安住于想受灭。并且,以智慧观见,他们的烦恼得以终结。
Ayaṃ, bhikkhave, bhikkhu na kiñci maññati, na kuhiñci maññati, na kenaci maññatī”ti. (27)
This is a monk who does not conceive anything, does not conceive regarding anything, does not conceive with anything.”
这是一位比丘,他不起任何概念,不对任何事物起概念,不以任何事物起概念。”
Idamavoca bhagavā.
That is what the Buddha said.
佛陀就是这样说的。
Attamanā te bhikkhū bhagavato bhāsitaṃ abhinandunti.
Satisfied, the monks were happy with what the Buddha said.
比丘们心满意足,对佛陀所说的话感到高兴。